close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Dějepis

10. března 2007 v 20:51 | Verča
Egypt
Vznik egyptske civilizace se datuje do doby pred 5000 lety. Archaicke obdobi (3100-2740 pr. Kr.)
-Horni a Dolni Egypt sjednocen Menim (Menes - panovnik 1.dynastie; 3000 let pr. n. l.). Vznikla organizace zavlazovacich zarizeni. Zavodnovaci systemy byly tvoreny siti kanalu, hrazi a nadrzi.
Z teto doby pochazeji prvni pisemne zaznamy v hieroglyfech a v hieratickem pismu. Vyvoj pisma - nejstarsi pisemne zaznamy zachycuji hospodarsko-spravni udaje, pozdeji vsak pismo plnilo radu dalsich funkci. Predchudcem hieroglyfu bylo pismo piktograficke (obrazkove). Hieroglyfy se tesaly do kamene, nebo vyrezavaly do dreva. Praci pisaru ulehcil az papyrus. Zjednodusenim vzniklo pismo hieraticke (posvatne) a dalsim zjednodusenim z nej bylo odvozeno pismo demoticke (lidove).
Staroegyptske nabozenstvi bylo zalozeno na mnohobozstvi. Egyptane verili v posmrtny zivot. Vedle bohu zivota a smrti - Isis a Osiris - rostl vliv boha slunce Ra (Re) - boha Nilu a urody. Stara rise
-zacina temer o tri stoleti pozdeji (2780-2250 pr. n. l.) treti dynastii, jejimz zakladatelem se stal kral Dzoser. Dzoser si nechava stavet stupnovitou pyramidu u Sakkary (architektem Imhotep). Pyramidy se stavely zejmena v letech 2700-2200 pr. n. l.
Egypt se stava velmoci a kral podnika valecne vyboje do Nubie, na Sinaj a do Libye. Behem dalsich dvouseti let velice pokrocila matematika, socharstvi i reliefni umeni a v obdobi 4. dynastie (2670-2500 pr. n. l.) si nechavaji panovnici Chufu (Cheops), jeho syn Rachef (Chefren) a pozdeji i Menkaure (Mykerin) postavit giganticke pyramidy v Gize (nedaleko hlavniho mesta Kahiry) a Velkou sfingu. 1. prechodne obdobi - obdobi rozpadu Egyptskeho statu. Stredni rise (2008-1759 pr. n. l.)
- Rozsireni moci na Sinajsky poloostrov, rise se rozvijela. 2. prechodne obdobi - Rozvoj ukoncil vpad kocovnych kmenu z Asie - Hyksosu (Egypt pod nadvladou). Horni Egypt si udrzuje nezavislost. Sekenjere Tao II. a Kamose bojuji proti hyksoskym panovnikum. Zmenu tohoto upadku prineslo az vitezstvi Kamose nad Apopim II. (Apop). Nova rise
-S novou risi prichazi novy rozmach statu. Velka vojenska tazeni za hranice Egypta - za vlady Thutmose III. dosahuje Egypt nejvetsi rozlohy ve staroveku. Stavba hrobek a chramu - napr. Amonuv chram v Karnaku, chram Amenhotepa III. v Luxoru a skalni hrobky v Udoli kralu. Nejvyznamnejsi panovnici 18. dynastie:
Ahmose I.-zakladatel dynastie;
kralovna Hatsepsut (Hatsepsovet) - prvni kralovna, nechala si postavit zadusni chram v Der-el-Bahri.
Amenhotep (Amenofis) IV. Achnaton - provedl nabozenskou reformu, ktera potlacovala mnohobozstvi a zavadela viru v jedineho boha slunce - Aton (po jeho smrti reforma odvolana). Tutanchamon - puvodne zcela bezvyznamny osmnactilety zet Amenhotepa IV. Shromazdil obrovsky poklad, ktery unikla vykradacum hrobu (Udoli kralu). 19. dynastie - zakladatel dynastie Ramesse I. - vojak, po nem Sethi I. a Ramesse II. Veliky - nejvetsi stavitel Za 19. dynastie dosahl Egypt nejvetsiho kulturniho rozkvetu - tzv. "Zlaty vek". Sidelnim mestem se stal Veset (Theby). Panovnici si nechavaji stavet kolosalni stavby Ramesse II. v Luxoru, Karnaku, Ebozevu (Abydu) a Abu Simbelu. Pozdni doba
- v 7. stol. pr. n. l. byl Egypt dvakrat dobyt Asyrany, r. 525. pr. n. l. se stal koristi Persanu. Makedonska a rimska doba
- V roce 332 pr. n. l. byl dobyt Alexandrem Makedonskym (Velkym), ktery se stal kralem - zalozeni Alexandrie (332). Po jeho smrti pripadl Egypt vojevudci Ptolemaiovi - pocatek dynastie Ptolemaiovcu. Sidelnim mestem se stala Alexandrie. V Egypte se rozvijela recka kultura.
R. 30 pr. n. l. podleha Kleopatra VII. (69-30 pr. n. l. - posledni panovnice helenisticke doby; Caesarova milenka a manzelka Marca Antonia) se svym spojencem Antoniem rimskemu vojevudci Octavianovi (pozdeji Augustus) - Egypt prohlasen rimskou provincii. Arabska doba (trva dodnes)
R. 640 Egypt dobyt Araby. Do teto doby spada zalozeni nynejsiho hlavniho mesta Kahiry.
Polozeny zaklady egyptologie Napoleonem Bonaparte. Roku 1700 objevena u mesta Rosetty kamenna deska (stela), pomoci niz se podarilo Jeanu Francois Champollionovi r. 1822 rozlustit hieroglyfy.
1869 - otevreni Suezskeho pruplavu
listopad 1922 - Howard Carter ucinil nejvetsi objev v Udoli kralu - hrobka Tutanchamonova.
18. cervna 1953 - Prohlaseni Egypta republikou (Nasir). Za jeho vlady vybudovana Asuanska prehrada. Nyni prezidentem Hosni Mubarak. Dnesni fundamentaliste - militantni stoupenci islamu - o sobe davaji vedet utocnymi akcemi a atentaty. Protoze chteji uskodit stavajicimu rezimu, utoci take na turisty, nebot jsou zdrojem penez pro statni pokladnu. Dnesni Egypt ma hodne problemu, ale take vsechny predpoklady dalsiho uspesneho rozvoje. Gotická kultura
Gotická kultura k nám pronikala zhruba od 2. poloviny 13. století z Francie, kde v 2. polovině 12. století vznikla. Datujeme ji přibližně až do roku 1470. Nositeli gotické kultury byli obyvatelé měst, kteří užívali nových, dokonalejších nástrojů a zařízení. Bohatí měšťané si stavěli kamenné domy a zřizovali prostory pro provozování obchodu i pro zdokonalenou řemeslnou výrobu. Starší školy při klášterech a farách sloužily od raného středověku hlavně ke vzdělávání kněží. Měšťané začali zakládat školy, kde se jejich děti učily číst, psát a počítat a vzdělávaly se také v latině. Latina byla nejen jazykem církve a učenců, ale také mezinárodní dorozumívací řečí. Do městských škol chodili synové patriciů, obchodníků a bohatších řemeslníků. Chudí žáci, pokud se do školy dostali, byli často živi z milodaru.

Nejvyšší vzdělání poskytovaly univerzity. Nejstarší z nich vznikly v Itálii, Francii a v Anglii. Univerzita, řízená rektorem, měla obvykle 4 fakulty, v jejíchž čele stáli děkani. Kdo úspěšně skončil studie, mohl dosáhnout titulu bakaláře nebo vyšší titul mistra a doktora. Bakaláři většinou vyučovali na městských školách. Po roce 1200 se začaly psát knihy a úřední písemnosti nejen latinsky, ale také v národních jazycích. Národní jazyky v literatuře a úřadech se začaly nejdříve užívat v Itálii a ve Francii, později také v německých státech a městech. K nejstarším česky psaným literárním dílům patří rýmovaná kronika Dalimilova, která vznikla brzy po roce 1300. Po ní následovala další kronika Zbraslavská Petra Žitavského (psána ale latinsky a dokončena před rokem 1340) a Husitská kronika Vavřince z Březové (po roce 1420). Mnohá literární díla se již nevěnovala pouze náboženské tematice, ale objevily se i satirické knihy, kritizující společnost a byly sestaveny texty k prvním divadelním vystoupením.
Pouze bohoslužebným účelům nebyla již určena ani gotická hudba. Měla již také světské účely - především zpříjemnit život u panovnických a šlechtických dvorů.

Gotický sloh ovlivnil i výzdobu psaných a malovaných knih, písmo, stejně jako střih módních oděvů. Ve výtvarném umění vznikaly plastiky a malby světců umisťované především v kostelech. V zobrazování Kristovy matky - Panny Marie s Ježíškem - vynikli jihočeští řezbáři Mistr vyšebrodský a Mistr třeboňský. Z autorů barevných maleb na dřevěných deskách je nejvýznamnější Mistr Theodorik, dvorní malíř Karla IV. Pro malířství gotiky je příznačná také malba na sklo. Pozadí obrazů je zlacené. Gotické sochařství se vyznačuje především zdobením oltářů. Materiálem bylo dřevo a kámen. Dále se také vyznačuje esovitým prohnutím figur a řasením roucha.

V architektuře se gotická kultura projevila především ve stavbě kostelů a katedrál, městských radnic a domů, hradů a tvrzí, mostů i městských opevnění s věžemi. Stavebním materiálem byl již téměř zcela kámen. Nová technika dovolila stavět nebývale vysoké prostorné budovy, do kterých vnikalo světlo velkými okny. Kostely se tedy vypínaly do výše, výrazně převyšovaly ostatní domy, měly poměrně tenké zdi, které bývaly doplněny opěrným systémem. Typickým znakem gotického stavitelství se stal lomený oblouk, jímž stavitelé uzavírali klenby oken i vchodů. Nejkrásnějšími a nejdokonalejšími gotickými stavbami jsou vysoké chrámy (tzv. katedrály), které byly pilíři rozčleněny do tří či pěti lodí. Gotická okna i dveře (portály) jsou uzavřeny lomenými oblouky. Velké stavby byly i zvenčí bohatě ozdobeny kamenickými ozdobami (fiálami, růžicemi, chrliči aj.). Také vnitřek nákladných gotických staveb byl zdoben bohatěji než dříve. Vedle maleb na stěnách se objevují i deskové obrazy a sochy ze dřeva i z kamene. K vybavení prostor patří i nádherná zlatnická a kovotepecká díla. Nejen církev, ale i bohatá šlechta a městští patriciové vybavovali své příbytky uměleckými díly.

V gotickém slohu byla zahájena stavba chrámu svatého Víta na Pražském Hradě, jsou v něm postaveny četné pražské kostely ( např. Panny Marie Sněžné, Týnský chrám, Staronová synagóga v Praze), měšťanské domy v Kutné Hoře, chrám svatého Bartoloměje v Kolíně nad Labem, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, klášter v Předklášteří u Tišnova a další. Rozsáhlým a nedávno obnoveným gotickým stavebním celkem je Anežský klášter v Praze. Z gotických hradů je nejznámější Karlštejn, Křivoklát, Zvíkov, Bezděz, Pernštejn, Špilberk, Rábí aj. Z měst Kutná Hora, Písek,Nymburk, Tábor, Plzeň, Český Krumlov aj.

Gotický sloh vládl evropské architektuře dlouhá čtyři staletí a je samozřejmé, že se během té doby vyvíjel a proměňoval. Proto někdy hovoříme o tzv. gotice rané, vrcholné a pozdní, ale toto dělení samozřejmě neplatí pro různé země ve stejnou dobu. Nehledě na to, že v různých zemích se pro označování jednotlivých stupňů slohového vývoje užívá zcela odlišných názvů.V Čechách se gotika dělila na přemyslovskou (raná gotika), lucemburskou (vrcholná gotika) a vladislavskou (pozdní gotika).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama